Jdi na obsah Jdi na menu
 


O nás

        Již od dětství byla zvířata a příroda vůbec mým velkým koníčkem. V našem velmi malém bytě s námi žila suchozemská želva, bílé myšky, andulky, chůvičky, křeček, rybičky, kuklili se motýli, líhli pulci  apod. Cesta do zoo patřila k pravidelným víkendovým aktivitám. V době studia jsem se do zoo vracela na letní brigády.  

        Vzhledem k bytovým podmínkám byl pes zprvu pouze u babičky mimo Prahu. Velice vzpomínám na čau-čaua "Monču", za kterým jsem každý víkend dojížděla.  V  18 letech jsem si mohla  pořídit prvního vlastního psa. Byla jím německá ovčačka Rena. Snahy o výcvik byly, ale z mého současného pohledu, dost nepovedené. Fenka celou rodinu dost ovládala a soužití nebylo zcela ideální. 

        Studium na VŠ  bylo samozřejmě zaměřeno na přírodu a zvířata.  Vystudovala jsem Přírodovědeckou fakultu UK a diplomová práce se týkala etologie psovitých šelem. To mi dalo základ k pochopení chování psa nejen v psí smečce, ale i při soužití s lidmi.

        První žlutou fenu labradorského retrievera jsme si přivezli domů v dubnu 2001. Jedná se o fenu Yesterday's Bohemia Bras ( O: Woody Black of Golden Erinor, M: Glitter Gem Bohemia Bras).  "Nessi" byla dlouho očekávaným štěňátkem. Díky alergii u syna jsme totiž museli čekat na povolení lékařů. Byla to naše první fenka tohoto plemene a mou snahou bylo vycvičit jí tak, aby byla psem, který nemusí chodit na vodítku a může se pohybovat všude s námi. O nějakém loveckém výcviku jsem tehdy neměla ani tušení. 

        Asi jako většina začínajících jsem získávala informace z různých zdrojů. Od manželů Volejníkových, od paní Krutské ( chovatelská stanice Bohemia Bras), ze Zpravodajů Retriever klubu a KCHLS. V létě 2001 jsem se také zúčastnila prvního letního výcvikového tábora a velice důležitým zde bylo setkání s Jindrou Hermannovou a Evou Píchovou (www.vycvikretrieveru.com).  Začala jsem pravidelně navštěvovat výcvik určený pro retrievery, zkusila i výstavy. Tím jsem labradorům propadla defenitivně nejen já, ale i celá rodina. 

        V roce 2002 k nám přišla žlutá fena Chippi od Byšiček. Neklapalo nám to však spolu  a feně jsme našli po 9 měsících nový domov. 

        V listopadu 2003 se nám narodila první štěňátka: 4 černí kluci, 1 žlutý kluk a 4 žluté fenky. Otcem štěňat byl multišampion Royal Standard Tankaram (viz. www.royalstandard.cz). Štěňata měla silnou kostru, krásně modelované hlavy a hlavně milou povahu. Všechna štěňata jsme umístili do dobrých rukou. Ve většině rodin fungují jako mazlíci, ale někteří dosáhli i výborných výstavních a pracovních výsledků.  Jedno štěně z vrhu, Ash, u nás zůstalo.  Čtyři štěňata z vrhu mají složené OVVR a tři Klubové PZ. Speedy je čekatelem šampiona ČR, Ash juniorským šampionem ČR, šampionem ČR, SR, Interšampionem, čekatelem šampiona Německa, Rakouska a Slovinska. 2 jedinci byli pravidelně využíváni v canisterapii. 

        V roce 2007 se do naší rodiny zařadila Abby (O: Attikonak Q One for Two, M: Kathleen Draco Minor) od chovatelky Ilony Bártové (www.cambrella.estranky.cz). Setkání s ní bylo také mezníkem v porozumění tajů chovu a výcviku labradorů.

        Naším cílem není vlastnit velký počet psů. Snažíme se jim intenzivně věnovat a 3 až 4 psi jsou pro nás maximem. Odchovy u nás nejsou proto časté. Cílem však je odchovat štěňata zdravá, kvalitního exteriéru, použitelná v lovecké praxi i canisterapii. Důležité je pro nás předat naše štěňata majitelům, kteří se jim budou maximálně věnovat. 

        S našimi  psy chodíme  pravidelně na procházky, jezdí s námi na výlety a dovolené nejen v ČR, ale i do zahraničí. Zdolávali s námi Alpy v Jižním Tyrolsku, Dolomity v Itálii, ledovce v Norsku, moře i jezera ve Slovinsku, Toskánsko i jih Itálie. Jak probíhají  životní etapy psů usilovně cvičíme, skládáme lovecké zkoušky, jezdíme na výstavy po Evropě, věnujeme se canisterapii a pak zase necháme pejsky v důchodovém věku v klidu relaxovat. 

       Výstavní období našich tří psů byla různá. Nessi dávala silně najevo, že jí to ale vůbec nebaví a tak jsme ji s výstavami moc netrápili. S Ashem jsem sjezdila Evropu - Slovensko, Polsko,  Rakousko, Německo, Slovinsko, Švýcarsko. Myslím, že je důležité,  nechat psa ocenit nejen rozhodčími v ČR v konkurenci českých psů, ale porovnat se v konkurenci evropské a u rozhodčích, kteří mají srovnání z výstav konaných po celém světě. U  Abby jsem již ježdění po výstavách utlumila. Velkou roli v tom hrálo i jisté znechucení z úrovně posuzování rozhodčích zejména v našich končinách. 

        Se svými psy jsem složila řadu zkoušek. Začínala jsem s tzv. OVVR a ZV a pokračovala na Klubových PZ, kde jsem zejména s Abby dosáhla výborných výsledků. Psi byli prověřeni i v myslivecké praxi. Nessi i Ash mají složenou i canisterapeutickou zkoušku a velice se v praxi osvědčili.   V období  2005 až 2008 jsem působila jako výcvikář na cvičišti retrieverů v Kolodějích. Tuto činnost jsem ale musela pro jiné  pracovní vytížení opustit. Skládání zkoušek se však nestalo mým cílem. Cílem je mít psa, se kterým je radost žít a neobtěžuje své okolí ani  své majitele svým chováním. 

         Více je možné se dočíst v časopise Svět psů č. 11/2017. 

 

p1000092.jpg